|
|
Využití stavebních recyklátů pro čištění odpadních vod
Zedník, Ondřej ; Pumprlová Němcová, Miroslava (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Neustále se zpřísňující legislativa v oblasti čištění odpadních vod požaduje kvalitní hodnoty na odtoku již od drobných producentů znečištění, kteří jsou typicky zastoupeni malými obcemi do 500 obyvatel či decentralizovanými částmi obcí rozsáhlejších. Počtem obyvatel malé obce se potýkají převážně s investiční náročností související s pořízením čistírny odpadních vod. Po několikaletém vývoji dnes představují přírodní způsoby čištění odpadních vod rovnocennou konkurenci vykazující mnohdy kvalitnější výsledky na odtoku než dlouhodobě upřednostňované čistírny mechanicko-biologické (aktivační). Nicméně využití přírodních technologií neodstraňuje hlavní limit spojený s pořízením čistírny – její investiční náročnost. Pokud by došlo ke zlevnění celé technologie využitím alternativních filtračních materiálů, v našem případě stavebních recyklátů, mohly by o pořízení přírodní čistírny uvažovat i malé obce, a to bez nutnosti výrazných dotačních prostředků. Zároveň s využitím stavebních recyklovaných materiálů je spojena řada benefitů jak v oblasti udržitelného rozvoje, tak i při omezení čerpání neobnovitelných surovin. Přesto doposud nebylo provedeno reálné zhodnocení využitelnosti recyklátů coby alternativního filtračního média přírodních čistíren odpadních vod. Právě z tohoto důvodu je hlavní cíl diplomové práce tvořen prověřením vhodnosti vybraných stavebních recyklátů pro čištění odpadní vody, a to včetně provedení a vyhodnocení jejich reálného zkušebního provozu.
|
|
|
Účinnost úpravy vody s využitím membránové filtrace
Zelinová, Kristína ; Kolesíková, Lucie (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
V prvej časti tejto diplomovej práce sú stručne zhrnuté požiadavky na pitnú vody podľa súčasnej legislatívy platnej na území Českej republiky a Slovenskej republiky. Zároveň sú uvedené ich zmeny, ktoré nastanú implementáciou novej európskej smernice 2020/2184 o kvalite vody určenej na ľudskú spotrebu. Na tieto zmeny nadväzuje potreba aplikácie nových spôsobov úpravy vody, jednými z nich sú membránové technológie. Membránovým technológiám je venovaný zvyšok práce. Najprv sú zhrnuté súčasné poznatky o princípe ich fungovania a kategórie, do ktorých sú rozdelené. Ďalej sú priblížené procesy, týkajúce sa ich údržby. Uvedené sú aj konkrétne príklady úpravní vody v Česku a na Slovensku, kde boli membránové procesy aplikované. Praktická časť práce je zameraná na otestovanie konkrétneho ultrafiltračného membránového modulu v laboratórnych podmienkach. Súčasťou je optimalizácia filtračného procesu a overenie možností odstránenia znečistenia z povrchovej vody. V závere sú vyhodnotené namerané hodnoty.
|
|
|
Porovnání chemické spotřeby kyslíku a celkového organického uhlíku pro stanovení organických látek ve vodě
Tobolková, Eva ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) a celkový organický uhlík (TOC) jsou stanovení, která se používají k sumárnímu zhodnocení organického znečištění vod. Tato stanovení však neposkytují stejné informace o obsahu organických látek ve vodách. CHSK je oxidační metoda a různé látky na toto stanovení reagují odlišně. TOC je jako ukazatel organického znečištění přesnější. Pro vody s různým složením se proto jejich poměr bude lišit. Tato práce se zaměřuje na zhodnocení výhod a nevýhod stanovení CHSK a TOC a porovnání jejich poměrů u vod s různým složením. Cílem práce také bylo určit, zda je u různých typů vod vhodné zavedení koeficientů pro přepočet CHSK a TOC. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že stanovení TOC poskytuje přesnější informace o obsahu organického znečištění ve všech typech vod. Stanovení CHSK dichromanovou metodou má význam u odpadních vod, a to zejména kvůli odhadu podílu rozložitelného znečištění. Poměr CHSK/TOC pro komunální vody je díky jejich podobnému složení poměrně stabilní a stanovení přepočítávacího koeficientu je zřejmě možné. U průmyslových odpadních vod toto neplatí, jelikož se hodnoty poměru liší v rámci jednoho, ale i v rámci různých odvětví. Pro přírodní vody prakticky neexistují studie, které by zároveň poskytovaly hodnoty poměru CHSK/TOC a informace o složení těchto...
|
|
|
Využití stavebních recyklátů pro čištění odpadních vod
Zedník, Ondřej ; Pumprlová Němcová, Miroslava (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Neustále se zpřísňující legislativa v oblasti čištění odpadních vod požaduje kvalitní hodnoty na odtoku již od drobných producentů znečištění, kteří jsou typicky zastoupeni malými obcemi do 500 obyvatel či decentralizovanými částmi obcí rozsáhlejších. Počtem obyvatel malé obce se potýkají převážně s investiční náročností související s pořízením čistírny odpadních vod. Po několikaletém vývoji dnes představují přírodní způsoby čištění odpadních vod rovnocennou konkurenci vykazující mnohdy kvalitnější výsledky na odtoku než dlouhodobě upřednostňované čistírny mechanicko-biologické (aktivační). Nicméně využití přírodních technologií neodstraňuje hlavní limit spojený s pořízením čistírny – její investiční náročnost. Pokud by došlo ke zlevnění celé technologie využitím alternativních filtračních materiálů, v našem případě stavebních recyklátů, mohly by o pořízení přírodní čistírny uvažovat i malé obce, a to bez nutnosti výrazných dotačních prostředků. Zároveň s využitím stavebních recyklovaných materiálů je spojena řada benefitů jak v oblasti udržitelného rozvoje, tak i při omezení čerpání neobnovitelných surovin. Přesto doposud nebylo provedeno reálné zhodnocení využitelnosti recyklátů coby alternativního filtračního média přírodních čistíren odpadních vod. Právě z tohoto důvodu je hlavní cíl diplomové práce tvořen prověřením vhodnosti vybraných stavebních recyklátů pro čištění odpadní vody, a to včetně provedení a vyhodnocení jejich reálného zkušebního provozu.
|
|
|
Využití reaktoru s kalovým mrakem a externím separátorem biomasy pro výrobu metanu ze substrátu pro BPS Chotýčany, zpracovaném technologií IFBB (Integrated Generation of Solid Fuel and Biogas from Biomass)
BROŽEK, Jiří
Tato diplomová práce měla dva hlavní body výzkumu. Prvním byla technologie IFBB, což je společná výroba bioplynu a pevného paliva z biomasy. Tato technologie je užívána pro přípravu biomasy k vyhnívání. Druhým bodem bylo zkoušení reaktoru s kalovým mrakem a externím separátorem biomasy. Reaktor byl plněn hmotou z BPS Chotýčany připravenou technologií IFBB. Pro této přípravě byl substrát napuštěn do laboratorní reaktorové sestavy. Potom to bylo naočkováno digestátem. Digestát je hmota, jenž je na samotném konci fermentace. Digestát byl nejprve odebrán z BPS Chotýčany, potom, pro srovnání, z BPS Věžovatá Pláně. Výsledky jsou následující. Technologie IFBB je vhodná pro přípravu substrátu s tím že následná fermentace je lepší. Reaktor s kalovým mrakem je reaktorem vhodným pro intenzivní fermentaci. Účinnost reaktoru byla zjišťována prostřednictvím CHSKCr. Nejlepšího odbourání organických látek během fermentace bylo dosaženo za použití inokula (očkování) z BPS Věžovatá Pláně. Nejvhodnější fermentační teplota byla 50 °C pro obě inokula.
|
host ::
RSS.